Nový Kurz ALFA v Kroměříži začíná

zcela nezávazným úvodním setkáním
(přijďte, uvidíte, rozhodnete se pro další pokračování…)

během měsíce září 2024

Podle počtu účastníků bude všem registrovaným zájemcům upřesněno místo a čas konání úvodního setkání.

Kurzy ALFA jsou určeny pro věřící i nevěřící.

· pro každého, kdo se v tomto zmateném světě ptá po smyslu života

· pro každého komu schází osobní vztah s Bohem

· pro každého, kdo čeká od života víc než jen vydělat a utratit…

Prosíme o zaregistrování Vaší účasti na email: alfa@kromeriz.cz.

Na stejný email, případně tel. 603 231 601 můžete adresovat své případné dotazy.

Pohoštění je skutečně pohoštění a jde na vrub organizátorů Kurzu. Nic tedy neplatíte.

Další informace o kurzech Alfa najdete i zde: www.kurzyalfa.cz

Řekli o Alfě účastníci dřívějších kurzů…

Jsem Pavla, je mi 40 let, jsem vdaná, mám 4 děti. Od malička žiji v rodné vesnici, v křesťanské rodině, se třemi sestrami, v jedné farnosti. V kostele jsem minimálně každou neděli, často i častěji – při všedních mších. Jak by řeklo okolí – zkrátka „Panbíčářka“. A až nyní zjišťuji, že není víra jako víra, křesťan jako křesťan. Moje víra byla spíše samozřejmostí, s kterou jsem vyrůstala, dospívala, žila.

Loni, poprvé, přišla nabídka – absolvovat kurz Alfa, který bude probíhat na faře naší farnosti. Říkala jsem si, jak by bylo fajn zažít nějakou novou zkušenost s vírou, prohloubit ji. Vlastně jsem od toho nic nečekala – možná spíš útěk od rodiny a chvíli klidu pro sebe. Teď Pánu Bohu za Alfu děkuji. Děkuji, že mě do ní pozval a že jsem mohla být součástí. Bylo krásné zažívat to štěstí, tu hmatatelnou přítomnost Boží, Pokoj a Lásku, živý vztah s Bohem. Mohla jsem se díky Alfě vydat novou cestou víry, živou vírou. Bůh se při setkáních dotýkal mého srdce, mohla jsem prožívat hluboké okamžiky víry, které se těžko popisují. Vystihla bych to slovy „kdo to nezažije, nepochopí“. Jděte a zažijte to! Otevřete své srdce.

Před Alfou jsem si hrozně přála, aby existovalo něco, co mi denně připomene Boží přítomnost…abych se dokázala více ovládat, aby mě Bůh chytil za rameno, promlouval ke mně, upokojoval mé srdce. Někdy i celé dny jsem si na něj nedokázala vzpomenout. A teď? Jsem s Bohem. Jsem na cestě, na cestě s Ním. A konečně vím, že i On je na cestě se mnou, nikdy mě neopustí. Drží mě za rameno, prožívá spolu se mnou časy dobré i zlé. Jsem celý život křesťan – nyní ale vnímám životní mezník – být křesťanem před Alfou a křesťanem po Alfě. Díky Bože za to.

Pavla Matušková

Doposud jsem měla ve víře takový pocit osamění a tak jsem sama přemýšlela co dělám špatně. Hledala jsem, co by mi pomohlo. A Kurz ALFA mi z tohoto osamocení pomohl. Třeba na mši svaté jsem mluvila s lidmi nebo i během týdne a zjišťovala jsem, že Bůh s námi jakoby nežil ty všední věci. Nenašla jsem Boha v těch svých bližních. A tady ano. Tento kurz mne obohatil v tom, že dokážu vidět Boha v lidech kolem sebe. To se mi doposud nějak nedařilo. Nějak jsem doposud necítila z okolních křesťanů, které jsem potkávala, že by Bůh byl pro ně důležitý, že by ovlivňoval to na co myslí, co říkají. A tady to cítím. To je možná tím, že to žijete, že je zde Bůh přítomný v lidech. Skrze lidi promlouvá k člověku. Já vlastně jsem se s Ním setkávala skrze Písmo, skrze mši svatou. A tady jsem se Ním setkala skrze lidi. Za to jsem nesmírně vděčná.

Helena Řeháčková

"Já chci samozřejmě taky moc poděkovat. Když za mnou známí přišli, tak jsem jim říkal, co tam budu dělat? Vždyť já jako praktikující věřící odmalička to všechno znám! ALFA ale přišla v pravou chvíli, kdy moje známá začala tak nějak koketovat s různými léčitelskými praktikami. Strašně moc Vám děkuji. Uvědomil jsem si, že nikdy není člověk tak znalý, aby se nedostal do situace, kdy by nemohl dále čerpat a učit se a přijímat nové věci…"

Petr Kovalinka

ALFA je setkání, na které se skutečně těším. Měl jsem možnost si tady uvědomit mnoho věcí z mého života. Když jsme tady četli Bibli (sám jsme ji taky kdysi začal číst, ale protože jsem nevěděl jak, tak jsem ji brzy odložil), tak v těch čteních jsem objevil takové dvě věci, které jsem si vzal za své: začal jsem prosit a prosím za to, aby mi Bůh pomohl změnit mě a mé vztahy. Další věc, která mi z toho vyplynula, je ta, že na prvním místě v mém životě musí být Bůh. Na závěr bych chtěl říct mé rozhodnutí, že tímto dnešním posledním setkáním to pro mne nekončí a na cestě, kterou jsem prostřednictvím ALFY nastoupil, chci pokračovat dál. A chtěl bych všem, s nimiž jsem se tady na ALFĚ potkal, poděkovat."

Jan Fojtík

Na mne Kurz Alfa zapůsobil tak, že teď to společenství i to užší jako je tady, i to velké v kostele budu určitě vyhledávat mnohem víc a pravidelněji než doposud, protože mi je velice dobře. Teď už vím, že k utvrzování víry právě vás všechny potřebuji, že jste mi velmi pomohli a děkuji vám za to...

Jindřiška Polišenská

Já jsem vděčná Bohu, za to, že jsem sem mohla chodit, řekla bych stručně, že jsem tady nechtěla vůbec jezdit, protože jsem ve víře vychovaná a takové to velké obrácení a blízký vztah s Bohem jsem navázala už asi před čtyřmi lety. Myslela jsem si, že mi tento kurz nemůže již nic dát a začala jsem zde původně jezdil kvůli mé kamarádce. Ta sem z časových důvodů sice přestala jezdit, ale já jsem tady zůstala a mohu říci, že ALFA má význam i pro lidi věřící, kteří s Bohem žijí. Je to i pro mne velké povzbuzení a velký přínos, hlavně proto, že nestačí se jednou k Bohu obrátit, nestačí říct Bohu jen jednou ANO, ale člověk to stále musí obnovovat, musí to neustále život. Jakmile jednou zůstane sám a bez společenství, tak jde prostě zase zpátky. Jde tam kde žil předtím. Takže vám všem děkuji, že jsem to tady mohla prožít a všem nám přeji, abychom nezůstali stát, ale šli dál, aby ten vztah s Bohem byl stále intenzivnější.

Pavla Genzerová

Mně kurz Alfa pomohl jakoby ve všech rovinách. Při mém modlení, při chození do kostela. Alfa mi pomohla ve vztahu k Bohu a hlavně pak ve vztahu k Duchu svatému. Co se mi dřív nikdy nestalo, a teď se mi to stává, že když jsem sama doma, mám silný pocit, že okolo mě je Bůh. To jsem nikdy necítila a je to hrozně pěkný pocit. I při modlitbě. Taky se člověk hodně dozvěděl věcí i těch informačních.

Veronika Polišenská

Alfa je pro mne cestou k sobě samému. Poznávám, že mohu od lidí hledajících a toužících hodně přijmout v pohledu na duchovní život. Překvapila mě forma, kterou se nabízí poznávání křesťanství a změna, kterou si většina účastníků uvědomí po skončení kurzů.
Alfu bych doporučil nejen nepokřtěným, hledajícím, ale i těm, kteří jsou pravidelnými návštěvníky bohoslužeb, aby si uvědomili, že nezodpovězená otázka v duchovní oblasti může vést k pochybnostem. Alfa je možností jak dostat na takové otázky odpovědi. Všem, kdo již slyšeli, že kurzy Alfa probíhají, ale nezúčastnili se z různých důvodů, je vřele doporučuji. Tato setkání nemají nic společného s meditacemi východního typu ani s manipulacemi vědomí.

František Valer

Uvědomil jsem si jednu věc. Na kurzu ALFA je úžasné hlavně to, že nemůžete nic ztratit, pouze získat! ;). Zní to tak trochu idylicky, ale z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že to tak skutečně je. V každém případě, jsem se zbavil nepříjemných stavů, kterými jsem si procházel. Začal jsem v sobě pociťovat optimismus, životní elán, vnitřní vyrovnanost. Zbavil jsem se pocitu strachu, který mě často provázel. Více jsem se otevřel svému okolí a mnohem více jsem komunikoval s lidmi. Dozvěděl jsem se spoustu zásadních informací, které je možné aplikovat ve svém životě. Jednoduše, prohloubil jsem si svoji víru a ujasnil všechny souvislosti. Cítil jsem, že Bůh skutečně pomalu a nenásilně začíná působit v mém životě. Spoustu nepříjemných problémů, se kterými jsem se delší dobu potýkal, jsem byl najednou schopen překonat. Myslím, že se tohle musí člověk zažít, aby to pochopil.

Václav Mareček

"Chtěl bych především poděkovat za to, že mi byla účast na Kurzech ALFA nabídnuta. Díky těmto setkáním jsem poznal, že Bůh skutečně existuje, že Ježíš je Boží Syn, který žije i dnes.
ALFA mi ukázala, jak se Ježíši otevřít a přijmout Ho do svého srdce. Chtěl bych poděkovat i za celé toto společenství lidí, které se tady vytvořilo. Chtěl bych říct, že mi toto společenství i toto setkávání bude asi chybět. Vždycky totiž, už od pondělka, každý týden čekám, až přijde čtvrtek, a těším se, až přijdu tady za vámi. Určitě budu vyhledávat podobná setkání. Ještě jednou bych chtěl poděkovat, že jsem zde mohl mezi Vámi být."

Rudolf Bulička

Mám několik míst, kam se rád vracím, kam rád chodím. Jsem si jist, že tohle je jedno z těch míst, toto společenství vás všech, kam se budu určitě rád vracet. Tím bych řekl, že kurz Alfa se absolvuje a člověk na něm získá určité zkušenosti, určité informace. Původně jsem si myslel že absolvováním jednoho běhu Kurzu ALFA by to i mohlo stačit. Ale teď jsem si uvědomil, že ne. Já jsem absolvoval už druhý kurz a uvědomil jsem si, že i když tam byly stejné věci, témata byly stejné, už jsem to jednou slyšel, tak to bylo zase jiné a vždycky mně to mělo co nového říct, něco nového připomenout. Další taková důležitá věc v mém životě - tady při tom kurzu jsem původně neměl svoji Bibli, měl jsem k dispozici tu co jsem si od vás mohl půjčit. Ale dnes mám už svoji Bibli. Rozhodl jsem se, že ji chci mít svou, třeba pro ty chvíle, kdy nejsem tady a chtěl bych se do ní podívat. A říkám to i proto, že vlastně dnes, když jsme si z ní četli, tak jsem si uvědomil další věc, že jestliže se hněvám na druhé lidi, a já se hněvám na druhé lidi, a u mě je to o to horší, že se nejvíc hněvám na ty nejbližší, tak vlastně nemůžu od Boha přijmout uzdravení..

Jan Fojtík

"Kurz Alfa byl pro mne úplně něco nového. Prožil jsem už více kurzů, z nichž každý má něco specifického. Tento Kurz se odehrával ve zvláštním prostředí. Je specifický především společným jídlem, kdy společně můžeme povečeřet a potom naslouchat a sdílet to slovo, které tady vždy zazní. I pro mne tady zaznělo mnoho zajímavých otázek a odpovědí, které mi pomáhají na cestě víry. Byla to velice příjemná setkání, na nichž jsem poznal spoustu nových přátel. Myslím, že tento kurz mi dal zase úplně nový náhled na určité věci."

Josef Maitner

Když jsem na Alfu na začátku přišla, byla jsem v kategorii lidí „na cestě k Bohu“ a měla jsem spoustu nevyjasněných otázek v sobě, nicméně jsem cítila, že je pro mne cesta k Bohu velmi důležitá. Už proto, že se v mém životě děly některé věci, kterým jsem nerozuměla a taky protože, že jsem cítila ochranu Pána Ježíše a Panny Marie v dobách, kdy jsem ještě přesně nevěděla jak k nim mám kráčet. Přesto mi stávali po boku. V naprosto reálných situacích. Bylo to pro mne krásné i v tom, že jsem pochopila spoustu věcí ve svém životě a taky jsem konečně pochopila, že dokážu odevzdat život svůj i život svých dětí do rukou Božích, čemuž jsem se nesmírně předtím, nějak asi z obavy, bránila. Takže to je určitě velký posun v mém životě.

Michaela Procházková

Já bych chtěla říci, že na ALFU jsem přišla původně jako opravdu nevěřící člověk a přišlo mi, když to tak probírám, že jsem k ALFĚ přišla opravdu v uvozovkách spoustou náhod. Ale teď vidím, že to vlastně nebyly náhody, ale že si to tak Bůh přál. Rozhodně se stala obrovská změna v mém životě, protože najednou z nevěřícího člověka, který pořád hledá ten smysl a řešení spoustu problémů se stal věřící rozhodně, i když v určitých otázkách určitě ještě jasno nemám, ale jsem moc ráda a je to pro mne strašně nepopsatelně krásný pocit. Opravdu děkuji všem tady, i lidem co jsem s nimi byla u stolu, protože s těmi jsem se opravdu hodně sblížila.

Eliška Opravilová

Kurzy ALFA ve světě...

Neznám žádný jiný kurz,
který by obsáhl úvod k základům křesťanské víry tak přístupným způsobem
a byl tak relevantní pro dnešního člověka."

David Suchet, britský herec,
představitel populárního komisaře Poirota

"Ať cestuji kamkoli, všude slyším, že kurzy Alfa zprostředkují křesťanskou víru přiměřeným a nenátlakovým způsobem. Když budete mít možnost, určitě je navštivte."

Sir Cliff Richard,
britský populární hudebník a zpěvák

"Jsem přesvědčena, že kurzy Alfa jsou jednou z nejvýraznějších současných iniciativ, které seznamují s křesťanstvím. Jsou snadno srozumitelné, neformální a drží se při zemi."

Rosemary Conleyová
jedna z průkopnic Fitness clubů

"Pověst o kurzech Alfa se rychle rozšířila a počet církví včetně mojí, touží poznat obsah a způsob a pochopit,jak může Alfa přispívat a přenést novou energii našim farnostem v jejich životě a misiích. Jsem zde, abych se naučil a s touhou absorboval to, čím je tento kurz pozoruhodný a účinný."

Kardinál Thomas Williams,
arcibiskup ve Wellington, Nový Zéland

"Většina z našich farností nalezla v Alfě neobvyklý způsob, jak přivést druhé - ať už bez jakékoliv křesťanské výchovy nebo bez řádných praktik - k osobnímu setkání se s živým Ježíšem Kristem. Dostáváme nádherná svědectví o tom, jak jak se Radostná zvěst dotýká a někdy i přetváří život těch, kteří se zúčastnili kurzů Alfa. Navíc ti, kteří tyto kurzy absolvovali, mají touhu připojit se k farní komunitě, jež tak získává svoji novou tvář, chtějí se dovědět více o naší církvi a svátostech, sloužit a jít evangeliozvat ostatní."

Kardinál William H.Keeler,
arcibiskup v Baltimore, USA

...a ještě nějaká domácí svědectví...

Je mi 24 let a jsem věřící půl roku. První setkání s Ježíšem a zároveň mé obrácení jsem prožil před půlrokem na Kurzu Alfa pořádaném stejným týmem jako Kurz Filip (v Kroměříži). Svědectví, které chci popsat, jsem prožil na Kurzu Alfa; kdybych dřív navštívil Kurz Filip, ke všemu by došlo právě na tomto kurzu.
Když jsem byl ještě malý, tak jsem měl nějakou představu o mém budoucím životě (konkrétně o vztahu s dívkou) a jako nevěřící jsem to nějakým způsobem předkládal Bohu. (jestli jsi, tak…). Vzhledem k povaze mého přání, které nebudu popisovat, došlo k některým záležitostem, které jsem jako nevěřící člověk velice těžko zvládal. To bylo doprovázeno řadou dalších nepříjemností. Můj život byl jedno velké přání zemřít, teprve až při mém setkání s Ježíšem se mi dostalo poznání, že to vše je součást vyslyšeného přání z dětství. Mimo to mne přepadl velice silný pocit štěstí, lásky, pokoje, radosti. Dostal jsem naprosto jiný pohled na svět, otočka, dá se říci, o 180 stupňů. Ve všem, co se děje v mém životě, i když je to těžké, něco, co bych jako nevěřící bral velice těžko, tak najednou, ne že bych chtěl nebo se o to snažil, ale ukazuje se především to dobré, ve všem je něco dobré. Ztrácí se touhy po bohatství, po novém autě, začínám být spokojený s tím, co mám. Toto je jen začátek, na Kurzu Filip se vše ještě více prohloubilo a věřím, že stále bude. Vždyť cesta k Bohu není jednodenní záležitost, nýbrž celoživotní!
To, co jsem prožil, je neuvěřitelná milost a čeká na každého, kdo je chce! Ať už Kurz Filip, Alfu, nebo něco podobného vřele doporučuji všem. Nebojte se, za zkoušku nic nedáte. Život bez Ježíše není život! Chvála Kristu.

Jiří Frýbort, červen 2006

Proč jsem byla na Alfě a jestli jsem si z toho něco odnesla? Odnesla jsem si mnoho. Snad víc, než bych snad i mohla unést a proto teď i trošku tápu na jakési křižovatce, o které již něco vím a také bohužel vím, kolik toho ještě nevím a kdo ví, jestli kdy vědět budu. Na té křižovatce jen tuším, že půjdu správným směrem a už tento pocit mi přináší radost.

Byla jsem tady tak nějak proto, že jsem zvědavá ženská a nad hodně věcmi se snažím vždy otevřeně přemýšlet. A hlavně také proto, že mě ukecal Ludvík, protože jsem si myslela, že tady mezi věřícími budu taková černá ovečka. A nevěděla jsem, s jakou ochotou budu schopna přijímat informace a některé zázraky, kterým se my „pohané“ pouze rádi zasmějeme a řekneme si, že ti věřící jsou snad blázni a nechápeme, v co to vlastně věří.. Jenže jsem měla pocit, že některé věci, o kterých se na Alfě mluvilo, o lásce mezi lidmi, že jsou mi blízké a že o tom něco vím a také jsem už nad tím často přemýšlela.Proč a jak se lidé k sobě chovají a pokládala jsem si otázku, co lidi činí šťastnými a naopak nešťastnými. Vždyť i já jsem si nepřála nic jiného, než abych byla šťastná a prožívala ten svůj život plnými doušky. A zkušenosti s různými materiálními hodnotami jsem již také měla. Materiální věci jsou pro nás velmi důležité, ale jejich hodnota... jak jen je pomíjivá.. Na pomyslném žebříčku hodnot zůstaly takové ty nějaké řekněme opravdové..láska a přátelství, samozřejmě zdravíčko. Pro někoho jen fráze, pro někoho slova s velmi hlubokým významem. Pocity štěstí každý zažívá, když ví, že ho má někdo rád, že ho někdo miluje a rozumí mu, když ví, jak velkou on sám má cenu. Naopak, když je někdo odmítnut, nevyslyšen, nepochopen nebo zrazen, sám a bez lásky, zažívá pak utrpení. A tady se o tom všem mluví. Jen jsem jaksi nevěděla, co s tím vším má co do činění Bůh. Co to vůbec je. V mé rodině a všichni mí známí i lidé v okolí znají kostely jako krásné architektonické skvosty a Bůh je cosi vymyšleného člověkem, aby člověk mohl manipulovat ostatními lidmi. A když někdo z okolí už do toho kostela chodí, tak to s věřením nemá co do činění. Taková trochu nic moc zkušenost.

A tady jsem se dozvěděla, že to, co já nazývám Dobrem v lidech, jejich nějakým lepším Vyšším já, které je v nich, tady je to Duch svatý, kterým nás obdaroval Bůh. A také že nám ukázal cestu, kterou se máme vydat, abychom tady všichni mezi sebou žili šťastně..jako v ráji. Tento směr cesty jsem pochopila a chápu již i ostatní věřící. Myslím tím „opravdové věřící“. Musím uznat, že je to dobrá cesta, i když já stojím zatím opravdu na té křižovatce, kde vím, že chci pokračovat a jít správným směrem. Alfa mi dala možnost prohloubit si má poznání a za to bych chtěla všem poděkovat. Že dělají něco velmi smysluplného, někdy asi mnohem víc, než si i my sami uvědomíme...to možná někdy až časem.. Opravdu moc děkuji za vše, co nám dáváte.

Na závěr bych chtěla říct, že na všechny lidi se snažím pohlížet s láskou a pochopením. Samozřejmě nejsem tak silná, abych to neustále zvládala, ale chci a snažím se. A také jsem se přistihla, že prosím Boha, aby mi dal tu sílu. Také se mi nechce dělat rozdíl mezi slovem křesťan a pohan. Jde stejně jen o lidi. Vlastně obojí vnímám tak trochu hloupě jako nějakou „nadávku“. Věřím v Lásku, v dobré věřící. Když budeme hledat dobro, nalezneme ho. A nalezneme jen to, co hledáme. Musíme ho umět najít v sobě, v druhých, ve všech životních situacích. Tak nějak to přece dělal i Ježíš. A pokud v hlubině každého lidského srdce přebývá Bůh a ten je přece dobrý, není možné, abychom ho nenalezli.

Edita Drozdová, červen 2007

Donedávna jsem žila stejně jako spousta jiných v dnešní době. Říká se tomu moderní styl. Zajímala jsem se o východní kulturu, cvičila jsem jógu, četla jsem knížky o buddhismu a spoustu jiných, které mně připadaly úžasné. Zajímalo mě „tajemno“ se vším kolem. Měla jsem vypracovaný svůj vlastní horoskop, uměla jsem spočítat podle data narození a jména, jaký bude můj život. Okouzlilo mě vykládání karet. Všechno to mělo logiku a zapadalo do sebe. Vůbec jsem si neuvědomovala, jak je špatné to, co dělám a o co se zajímám. Že sem nepatřím, jsem si uvědomila na semináři jógy, kde nás podporovali ve vegetariánství a v opakování manter, zpívali se tady nadšeně nějaké písně, myslím indické, které byly na poslech moc hezké, ale u mě místo radosti navodily pocit odporu. Byla jsem z toho dost smutná, protože jsem cítila, že to co dělám několik let, a to o co se zajímám, nemá žádný smysl. Byla jsem zklamaná a neměla jsem chuť žít. Manžel nemohl pochopit můj stav, protože máme všechno, abychom mohli být spokojení. Jsme zdraví, máme dobrou práci, zdravého docela chytrého syna. Co jsem víc chtěla, nevěděla jsem ani já sama. Jednou večer jsem se vracela ze třídních schůzek svého syna, které byly pro mne poprvé zdrcující, doma nebyl nikdo a mě napadlo vystoupit u kostela a jít se podívat. Netušila jsem, že je zrovna mše, ani jsem vlastně nevěděla, co to mše je. Přivítaly mě písničky, které mě pohladily a já jsem si uvědomila, že sem patřím. Kněz zrovna mluvil o východním náboženství a o astrologii a velmi důrazně řekl, že toto sem nepatří, jaká je to veliká špatnost. Bylo mě zle, zvlášť když jsem cítila, že má pravdu. Pak jsem zašla do kostela častěji a moc mě mrzelo, že nemám koho se zeptat na spoustu otázek, které mě napadaly. Hledala jsem tedy na internetu a tam jsem narazila na stránky, které nabízeli setkání s Ježíšem.
[Poznámka administrátora stránek: Iveta navštívila stránky www.Jezis.cz24.2.2004 a poslala e-mail tohoto znění: Dobrý den, Na internetu jsem se dočetla o kurzu Filip.Měla bych zájem o tento kurz, ale nevím , jestli se ho můžu zúčastnit.Nevím, co je vše potřeba k možné účasti v něm. Jestli je třeba některých znalostí, které by mi bránily zúčastnit se ho, prosím Vás o informaci. Pokud bude možné se tohoto kurzu zúčastnit, prosím Vás o informaci o termínu konání a způsobu přihlášení. Děkuji Vám. Přeji hezký den. Iveta Chmelařová]
Tak jsem to zkusila. Pak už šlo všechno rychle a jaksi samozřejmě. Dostala jsem pozvání na Kurz Alfa v Kroměříži a návrh ať vezmu manžela s sebou. V té chvíli jsem netušila, jak moc pro mne bude důležitá právě jeho přítomnost. Alfa mi odpověděla na spoustu mých otázek, díky Alfě jsem se setkala se skvělými lidmi, kteří mi pomohli na začátku mého poznávání Boha a díky kterým i manžel začal po Bohu toužit. Na kurzu jsme se naučili to nejdůležitější, číst bibli a modlit se. Tehdy jsme teprve pochopili, že modlit se neznamená pro křesťana povinnost, ale milost. Máme ohromnou výhodu, že můžeme denně v modlitbě přicházet k Bohu se svými starostmi a problémy. Víme, že v něm máme oporu a díky Ježíši, který za nás zemřel, můžeme k Bohu přijít, i když jsme se tolik provinili proti Bohu, lidem a sobě. Po skončení kurzu jsme začali chodit na přípravu ke svátostem. Díky Alfě jsme věděli, že svátosti jsou dar, po kterém jsme toužili. A tak během roku jsme měli církevní sňatek, celoživotní zpověď, první přijímání a biřmování. Když se otočím zpět, vidím, že nás vedl sám Ježíš. Nikdy bych nedokázala naplánovat vše tak, aby do sebe vše zapadalo. Od první chvíle, kdy nás přivedl na Alfu, nás postupně vedl krůček po krůčku, dostávali jsme informace opatrně a po troškách, tak jak to bylo třeba k naší víře. Věřím, že nás Pán povede stále. Na kurzu Filip, který byl pro mne tak velkým zážitkem, že jsem pár dní po něm byla trochu zmatená, jsme měli možnost odevzdat svůj život Ježíši Kristu a já té možnosti využila. Vím, že můžeme odevzdat svůj život Pánu kdykoli, třeba doma uprostřed pokoje, ale člověk je tak slabý, že má stále obavy, aby neudělal chybu, jestli dělá dobře apod. Na Kurzu Filip jsem se těchto obav zbavila a plně si uvědomila svou vděčnost k Ježíši, co pro mne udělal, že mě má rád a že mě vede k sobě přesto, že jsem byla tak špatná a že s jeho pomocí se můžu polepšit. Uvědomila jsem si, že ničím ve svém životě nemůžu splatit Ježíši, to že mi mé velké poklesky odpustil a dal mi možnost lepšího života. Ten lepší život mi Pán Ježíš dává již teď. Náš vztah s manželem se hodně prohloubil, rozumíme si více než kdykoli předtím, máme stejné touhy a přání, které jsme dříve neznali. Žili jsme sice navenek před druhými lidmi hezky, ale každý měl své zájmy. Já se starala o východní kulturu, s čím manžel nesouhlasil a z lásky ke mně to trpěl, on měl hlavní zájem sport. Žili jsme vedle sebe a teď žijeme spolu. Navíc jsem se zbavila svých pocitů beznaděje a našla jsem radost a chuť žít.
Na závěr bych chtěla říct, že jsem vděčná za celý svůj život, protože vím, že taková byla má cesta a bez toho, co jsem prožila, bych spoustu věcí nepochopila. Přála bych každému, aby mohl poznat lásku, kterou nám Bůh dává, aby každý mohl poznat tu jistotu v životě, že nemusí mít z ničeho strach, protože má tu největší ochranu, která může být, a tou je jedině Ježíš Kristus.

Iveta Chmelařová červen 2005

Před rokem se u nás poprvé konaly kurzy Alfa. V té době jsem již dvanáct let žila se svým manželem. Brali jsme se jako nevěřící lidé a i když jsme se měli rádi, naše manželství se postupem času dostalo do krize. Já jsem byla ze svého života nešťastná, stále jsem hledala jeho smysl, ale přes všechny mé snahy jsem jej nenacházela. Až po deseti letech od svatby, když mi bylo třicet let, jsem najednou uviděla naději pro můj zoufalý život – Boží lásku, se kterou jsem se v té době poprvé setkala. Nechala jsem se pokřtít a rozhodla se celým srdcem pro život s Bohem.

Problém byl v tom, že život s mým mužem mi připadal jako naprostý životní omyl, neboť náš vzájemný vztah se v té době ještě zhoršil. Já sama jsem hledala odpovědi na mnoho otázek a on to vnímal tak, že se od sebe stále vzdalujeme. Víra pro něj byla naprosto nepřijatelná a můj nový životní postoj důrazně odmítal. Zároveň jsem ale věděla, že odejít nemůžu už kvůli dětem, a tak jsem trpěla ještě víc než dřív.

Když jsem se dozvěděla o kurzech Alfa, vůbec jsem si nemyslela, že by mohly v mém životě něco změnit. O své účasti na nich jsem uvažovala spíš jen proto, že je organizovali lidé, kteří mi byli blízcí a svého muže jsem s nimi chtěla seznámit. Měla jsem naději, že když pozná věřící lidi, kteří mohou být i z jeho pohledu „normální“, přestane odmítat křesťanství a tím i mne. Se strachem, že bude proti, jsem mu navrhla, aby šel na první setkání se mnou a on kupodivu souhlasil. První večer na Alfě mu bylo jistě dobře, protože další týden jsme přišli zase a pak už jsme nevynechali ani jedno setkání. Můj muž vždycky pozorně poslouchal přednášky a začalo ho bavit diskutovat o principech křesťanství. Já jsem zase měla na srdci plno věcí, o kterých jsem do té doby vůbec nedokázala mluvit a rozhovory ve skupinkách po každé přednášce k tomu byly vhodnou příležitostí.

Pro nás pro oba byla setkání na kurzech Alfa velkým obdarováním. Stále jsem se ale kurzů účastnila především pro naději, že můj muž uvěří. Má naděje se upínala především k víkendovému setkání, které je celé věnované Duchu svatému. Účastníci kurzů mají možnost poznat Ducha svatého prostřednictvím přednášek věnovaných tomuto tématu a osobně se s ním setkat při motlitbách za jeho vylití. Velice jsem si přála, aby můj muž uvěřil, doufala jsem, že se tím zlepší i náš vztah.

Náš vztah se opravdu po víkendu s Alfou začal měnit, ale z úplně jiného důvodu, než jsem čekala. Tím nejdůležitějším okamžikem víkendu z pohledu našeho vztahu nebyla paradoxně ani přednáška, ani chvíle společných modliteb k Duchu svatému, ale společenská hra. Hra, ve které se vítězem stali manželé, kteří se navzájem nejlépe znali. Já jsem při ní zjistila, že svého muže neznám, a to právě proto, že se stále dívám jenom na to, co od něj a od našeho vztahu očekávám já a vůbec si nevšímám jeho samotného. Nevidím, že mám vedle sebe člověka, který má sice své nedostatky a nevěří tomu co já, ale stejně jako já touží být šťastný a navíc i přes všechnu bídu našeho vztahu mě má stále rád.

V těch dnech jsem se pevně rozhodla, že budu bojovat za náš vztah a zároveň jsem se začala intenzivně za své manželství modlit. Zpočátku to bylo velmi bolestivé, protože jsem v sobě měla mnohá zranění z dob, kdy jsme si mnoho věcí vyčítali a navzájem jsme si hodně ublížili. Postupně se ale začal náš vztah uzdravovat a já jsem si uvědomila, že život s nevěřícím manželem pro mne vůbec není překážkou intenzivnímu životu s Bohem, ale právě cestou k jeho hlubšímu poznání.

A co můj muž? Po nějakém čase mi řekl, že mě má zase rád a že je šťastný, že jsme spolu – a toto usmíření bylo jedním z nejkrásnějších okamžiků našeho vzájemného vztahu, neboť se stalo začátkem nové etapy společného života. Přestože se můj muž stále považuje za nevěřícího člověka, každou neděli chodíme společně celá rodina na mši svatou a já věřím, že se Duch svatý jednou dotkne i jeho srdce a on uvěří. Jsem si jistá, že ten okamžik přijde a jsem moc vděčná za všechno, co Bůh v mém životě vykonal i za všechny veliké věci, které jistě vykoná.

Iveta Miklošková, leden 2007

"Pro mne byla setkání ALFY velmi přínosná. I přesto, že jsem si myslel, že všechny tyto věci (probíraná témata) už dobře znám a nemají mi co říct, objevily se zde věci, které se mne hluboce dotkly a ukázaly ten náhled zase trochu jiný. Třeba jak jsme se modlili naposledy za uzdravení, tam mi ta modlitba po stránce fyzické velmi pomohla. Chtěl bych všem, kdo se ALFY účastnili, poděkovat, že vydrželi až do konce."

Rudolf Gašpárek, Kroměříž

"Jsem nesmírně vděčná za toto společenství, které se vytvořilo, všem jsem vděčná za to, že jste mne přijali mezi sebe. Jsem šťastná, že jsem si mohla ujasnit některé věci, ke kterým jsem se musela klikatou cestou přes knížky a přes svoje životní názory i zranění dostávat.

Jiřinka Malacková, Kroměříž

Já bych chtěla říct, že jsem na Kurz ALFA přišla na pozvání bratra. Já jsem sice chodila do kostela, ale po tomto kurzu se to mé chození do kostela změnilo. Dřív to bylo, jak tady dnes někdo říkal, jenom takové "zahřívání kostelních lavic". Do kostela jsme totiž šla pouze když byly nějaké svátky a teď vám mohu říct, že už to začínám i vyhledávat. I do Bible už se víc podívám a myslím si , že ALFA v této věci moc pomohla. Je to bezvadné, že jste tady něco takového udělali, je to velice fajn. Jsem vážně moc ráda.

Hudečková, Hulín

Nový Kurz ALFA v Kroměříži začíná

zcela nezávazným úvodním setkáním (přijďte, uvidíte, rozhodnete se pro další pokračování…)

během měsíce září 2024

Podle počtu účastníků bude všem registrovaným zájemcům upřesněno místo a čas konání úvodního setkání.

zcela nezávazným úvodním setkáním
(přijďte, uvidíte, rozhodnete se pro další pokračování…)